Doporučuji přečíst celou historii, která je velmi pestrá!

Tradice brumovského pivovaru byla založena v roce 1573 panem Zdeňkem Kavkou z Kravař.

Avšak v zemských deskách je zapsán až v roce 1575.

V letech 1573-1874 patřil vždy k brumovskému panství, to však změnilo několikrát majitele.

Po vpádu Bočkajovců v roce 1605 byl pivovar patrně poškozen. Je zajímavé, že po dalším vpádu, tentokrát Tatarů a Turků(1663), se v panském pivovaře v Halenkově na vsackém panství kolem roku 1666, které spolu z části Brumova držel hrabě Jiří Illesházy, vařilo z ječmene tzv. slovanské pivo. Toto pivo bylo určeno téměř všechno pro Brumov. Důvodem toho byl zřejmě zničený brumovský pivovar.

Pivovar se dobře rozvíjel a 3. července 1862 byl položen základní kámen k onomu na západní straně ležícímu sklepu. Tento sklep však brzy svou kapacitou nestačil, a proto bylo k 13. březnu 1869 (V tomto roce byl sládkem František Kittl, Matěj Pešek piv. pomocníkem a Karel Macků bednářem) povoleno vyhloubit druhý sklep.

Tento se nachází na východní straně. Sklep je vyhlouben pod hradem ve skalním masivu.

Jako Baron Sina Brauermeister (vrchnostenský mistr sládek) zde v roce 1851 působil Ignatz Steska. Jen pro zajímavost, ten byl synem Franze Stesky, sládka z Ronova v Čechách a jeho matka dcerou Karla Patery sládka z Dolních Kralovic. Je to krásná ukázka, jak se dříve řemeslo předávalo z otce na syna a cech mezi sebou drželi rodinné vazby. 

V letech 1872-1873 byl starý pivovar přebudován (ve varně železná káď) a zčásti  znovu vystavěn. (přední humna a hvozd, dále potom byt sládka) Technicky zdokonalen a zařízen na podkvasničné pivo. Vybaven novými sklepy a ledovnami.

V Brumově až do roku 1875 sloužili jako sládek František Kittl a podstarším byl Matěj Pešek. Ale v tomto roce se do Brumova nastěhoval Hugo Forman starší, který v témže roce nastoupil jako sládek a podstarším byl Václav Růžička.

Roku 1889 si pivovar Hugo Forman ještě s klobouckým Fr. Brattmanem pronajali.

Brumovský pivovar a statek koupil v roce 1894 známý pivovarník ze Schwechat u Vídně – Anton Dreher. Posléze byl pivovar dán opět do nájmu Formanovi staršímu už bez Brattmana. Ten jej vedl až do své smrti (1905).

Mezi těmito léty stojí za připomenutí, že v Brumově vznikl v roce 1898 požár, který postihl i pivovar. Pivovarští ale nezaháleli a pivovar zachránili mokrými pytli od chmelu.  Poté jej převzal Hugo Forman mladší. Podstarším byl tehdy Vojtěch Merlíček, který v Brumově působil již od roku 1902. Ročně se tenkrát vařilo 4 600 hl.

Ke zvyšování výroby nemohlo dojít pro vysokou daň. A také proto, že majitel neměl přílišný zájem na zvelebování pivovaru: ,,Měl tehdy výnosnější pivovar ve Schwechatech″.

Kolem roku 1900 se započalo s budováním rybníků za pivovarem. Od té doby se ledovalo právě na těchto rybnících, jsou čtyři. V roce 1909 byla však velmi mírná zima a pivovarské rybníky nezamrzly. To zapříčinilo dovoz zmrzlého sněhu, z asi 5 km vzdáleného Holého Vrchu (830 m.n.m.), jež se rozprostírá nad Brumovem-Bylnicí.

A. Dreher přece jen nechal roku 1912 instalovat strojní zařízení. To posléze umožnilo zvýšení produkce piva. Zavedením strojního vybavení bylo zároveň ulehčeno hlavně dělníkům, kteří veškerou práci do teď vykonávali manuálně.

Pivovar si začal vyrábět též svůj vlastní el. proud.

Měl jednu z prvních elektráren v okolí.

Rozvoj zastavilo až vypuknutí 1. světové války. Piva se vařilo méně a méně, výroba klesla na polovinu. Bylo dokonce období, kdy se vůbec nevařilo. K vaření se používalo pýru a řepy, jelikož jiných surovin nebylo. Na blízkém Slovensku se podařilo koupit několik q (metráků) ječmene, ale to bylo málo.

Po válce 1922 byl v březnu pivovar prodán Merrelovi, řediteli velkostatku Brumov.  Za sládka byl Jaroslav Bradáč z Uherského Brodu, ten zde však setrval necelé tři roky. 

Novým majitelem se 14. června 1924 stala akciová společnost založená při prodeji pivovaru, které pivovar patřil až do znárodnění.

Stavbou dráhy Bylnice – Vsetín přišli do okolí cizí dělníci, tím se razantněji zvýšila poptávka po brumovském pivu. Akciová společnost tímto argumentem zrušila osmihodinovou směnu. Poměry se natolik vyhrotili, že v prvních srpnových dnech v roce 1927 vstoupili zaměstnanci do stávky. Tato stávka trvala až do září. Všichni zaměstnanci, kteří se jí zúčastnili, dostali okamžitou výpověď. V roce 1928 nastoupil jako vařič Otto Richter, později byl povýšen na podstaršího a nakonec na sládka. Od roku 1935 se již vařilo 10 000 hl piva. Stavěla se další dráha, tentokrát Horní Lideč -Púchov, na niž se dováželo hodně piva. V tomto roce byla postavena i nová varna. Výroba rok od roku stoupala. V roce 1936 bylo vystaveno (prodáno) již 13 452 hl, v roce 1937-13 150 hl, 1938-17 758 hl a vykulminovalo to v roce 1939 – 18 270 hl piva.

Po zřízení protektorátu, ihned po okupaci, nastalo omezení a později úplné zastavení dodávek kvalitních surovin pro výrobu piva a jeho jakost se podstatně zhoršila. Vařilo se pouze 4 stupňové pivo světlé a černé pro Moravu. Pro Slovensko se vařilo 8 a 10 stupňové. Brumovské pivo se stále dováželo na Slovensko, protože zásobování obyvatelstva na Slovensku bylo poměrně lepší než u nás.

Zároveň blízkost slovenských hranic lákala k pašování. Pivovarskými auty se také dovážely ze Slovenska zbraně i náboje v prázdných nádobách od piva, které byly později používány k domácímu odboji.

Výstavy v době okupace byly následující: 1940 – 18 130 hl, 1941 – 19 064 hl, 1942 – 19 640 hl, 1943 – 19 667 hl, 1944 –  21 280 hl a rok 1945 – 11 143 hl.

V roce 1947 byla mírná zima, nebylo dostatek ledu na rybnících, proto bylo zavedeno umělé chlazení. 

Poptávka po pivě roku 1947 velmi stoupla, i když nebylo možné nakoupit v dostatečném množství kvalitní suroviny.

V témže roce zemřel sládek Hugo Forman mladší.

 

Tehdy se zde vařilo pivo výčepní 10°, Ležák 12°, Březňák a Porter 14°.

Dne 27. 2. 1948 vzešel požadavek, aby byl pivovar znárodněn. 28. 4. 1948 byl brumovský pivovar podřízen národní správě a 20. 7. 1948 byl znárodněn.

Zároveň byl přičleněn pod ,,Slovácké pivovary n.p. Jarošov″.

V tomto roce obdržel pivovar diplom za nejlepší kvalitu sladu a piva v rámci Slováckých pivovarů. Bylo vystaveno 19 146 hl a sladovna zpracovala 35 vagonů ječmene.

V roce 1953 byl pivovar v rámci reorganizace přičleněn pod ,,Valašské pivovary n.p. , Uherský Brod″.

Brumovský pivovar a sladovna byl však v roce 1958 znovu přičleněn k ,,Slováckým pivovarům n.p. Jarošov″. Toto přičlenění trvalo jen do roku 1960, kdy byl pivovar následně pod ,,Jihomoravskými pivovary n.p. Brno″, a pod kterými setrval až do roku 1990.

Tabulka  vedoucích podniků pod Jihomoravskými pivovary:

Poté se v roce 1967 stal provozovnou pivovaru Jarošov. Toto časté střídání vedoucích podniků nebylo příliš vhodné. Tudíž výstav poklesl, ale jakost piva stále stoupala. Tím samozřejmě stoupala i poptávka.

Stačí uvést následující výstavy během devatenácti let:

V roce 1949 bylo vystaveno 24 398 hl

V rove 1950 bylo vystaveno 27 099 hl

V roce 1951 bylo vystaveno 30 281 hl

V roce 1952 bylo vystaveno 29 159 hl

V roce 1953 bylo vystaveno 22 626 hl

V roce 1954 bylo vystaveno 18 594 hl

V roce 1955 bylo vystaveno 21 920 hl

V roce 1956 bylo vystaveno 22 401 hl

V roce 1957 bylo vystaveno 27 276 hl

V roce 1958 bylo vystaveno 30 749 hl

V roce 1959 bylo vystaveno 36 515 hl

V roce 1960 bylo vystaveno 39 113 hl

V roce 1961 bylo vystaveno 39 428 hl

V roce 1962 bylo vystaveno 41 267 hl

V roce 1963 bylo vystaveno 49 295 hl

V roce 1964 bylo vystaveno 54 139 hl

V roce 1965 bylo vystaveno 55 246 hl

V roce 1966 bylo vystaveno 56 988 hl – Nejvyšší to stav v historii

V roce 1967 bylo vystaveno 49 584 hl

V roce 1968 bylo vystaveno 51 950 hl

Se zvýšenou výrobou piva bylo nutné také zvyšovat výrobu sladu. Sladovací kampaň byla proto značně prodloužena a nyní se sladovalo od 1. září do 15. července dalšího roku. Zbývající období, které bylo velmi krátké, bylo určeno na údržbu.

V letech 1956-57 byl pivovaru dodán na sladování syrský a jugoslávský ječmen. Jakost piva však neutrpěla!

V zimním období 1961 byla dodána stará myčka lahví, která po opravě byla dána do chodu.

V roce 1962 hrozilo v rámci sjednocení sodovkáren, že brumovský pivovar bude přebudován na sodovkárnu. Toto se naštěstí nenaplnilo.

Roku 1965 zemřel bývalý podstarší Vojtěch Merlíček ve věku 93 let.

Absolutně nejvyššího výstavu v dějinách pivovaru bylo dosaženo v roce 1966 – 56 988 hl.

V pivovaru tehdy pracovalo 53 zaměstnanců s průměrnou mzdou 1281,- Kčs. měsíčně.

V roce 1968 byla ve várně vyměněna nová scezovací káď a pro vysoké náklady byla zrušena sladovna. Tato bylo o čtyři měsíce později přebudována na sodovkárnu s kapacitou 25 000 hl.

V roce 1973 slaví pivovar své 400. výročí od založení.

V tomto období se vyrábělo pouze 8 a 10 stupňové pivo. Teprve v 80. letech 20. století se začala vyrábět jedenáctka pod názvem Brumovský Rychtář.

 

Přichází rok 1989 a společensko – ekonomické změny. 

Prvním majitelem se stává – ZD Javorník Štítná n. Vláří (1990-1992). Ten pivovar zakoupil od Jihomoravských pivovarů s.p. – závod Uherský Brod, není známo za jakou částku. 

Dodnes je podle mínění zdejších občanů patrné, že právě ZD Javorník výrazně zvýšil kvalitu brumovského piva. A Vložil do oprav a rekonstrukce         kolem 5 000 000 Kčs. Ta mu dala dnešní podobu – vzhled, barvu fasády atp.

Nespecifikovatelné množství vyvážel také do Polska. 

Ale i přesto ZD upustilo od svých plánů a dává pivovar k dispozici. Jak jsem se doslechl, tak zřejmě proto, že došlo k rozdělení Československa. Pivovar vyvážel více jak polovinu produkce na Slovensko, což se po rozdělení ČSFR výrazně zkomplikovalo. Byly zavedeny finančně náročné CLA …

Vařilo se:

•   10 stupňů světlé  Brumov
•   Brumovské pivo 10 % světlé
•   12% Světlé výčepní
•   Hradní ležák 14% světlé

Druhým je KM Komod s.r.o. , později Gerhard a.s. (1992-1999), pivovar byl zakoupen od ZD Javorník Štítná n. Vláří. (Též nevím, za jakou částku)

 

V průběhu let 1992 – 1999 se pod novým – výše zmíněným vedením, objevilo asi 11 druhů piv.  

Od bývalého zaměstnance, který v pivovaru pracoval přes 30 let vím, že pivovar dovážel pivo až k Pelhřimovu, zatímco doma se točil Radegast a Staropramen. Nutno však dodat, že příčiny je potřeba hledat také u zdejších občanů a nejenom uvnitř společnosti! Koupěschopnost zdejších občanů byla značně složitá. Lidé dávali jasnou přednost velkým pivovarům (viz Staropramen, Radegast). Ta situace se podle mě ani po letech nezměnila!

Pivovar jako poslední používal hliníkové sudy.

V minulosti vyvážel pivovar přes 20 000 hl na Slovensko, což činilo asi polovinu produkce.

Roku 1998 byl tento export omezen kvótami jen na 400 hl.

Toho roku Gerhard využíval svou kapacitu jen asi z 60%.

Kolem roku 1998 – 1999 se začal vyvíjet DIESEL – pivo s příchutí coly, receptura byla z USA, a byl k mání také Gerda s příchutí maliny. Tyto piva se měly stát vlajkovou lodí a zachránit tak pivovar před úpadkem.

V této souvislosti se mi podařilo zjistit, že brumovský pivovar zřejmě jako první z celé ČR začal vařit ochucená piva. Cituji z dokumentu společnosti:

,,Pro prodej ochuceného piva máme mimořádné podmínky. Ředitel pivovaru Gerhard a.s. (Zdeněk K.) je výhradním držitelem užitného vzoru evidovaného u Českého úřadu pro vynálezy a užitné vzory. Svůj užitný vzor dává k dispozici jen pivovaru Gerhard a.s. , Brumov-Bylnice. 

V České republice v nejbližších 10 letech nesmí žádný výrobce vyrábět ochucená piva.″

Bohužel pro plnohodnotný rozjezd tohoto velmi ambiciózního projektu se už nenašly finance, což je obrovská škoda…

Vařilo se:

• Gerhard 8 % (světlé; alk.: 2,54 %; plněno do 0,5 l lahví
• Gerhard 10 % (světlé; alk.: 4,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
• Gerhard 11% (polotmavý ležák alk.: 4,7% plněno do 0,5 l lahví a sudů)
• Gerhard 11% (světlý ležák alk.: 4,0% plněno do 0,5 l lahví a sudů)
• Gerhard 12% (světlý ležák alk.: 5,0% plněno do 0,5 l lahví a sudů)
• Gerhard Desítka (světlé výčepní pro export na Slovensko alk.: 4,1% plněno do 0,5lahví a sudů)
• Gerhard- Zámecký ležák (světlý ležák pro export na Slovensko alk.: 5,3% plněno do 0,5 l lahví a sudů)
• Gerhard Sedmnáctka (světlý speciální ležák pro export na Slovensko alk.: 8,0% plněno do 0,5 l lahví
• Gerda (světlé výčepní s příchutí maliny alk.: 3,8%)
• Diesel (speciální pivo s příchutí coly)
• 9% – bohužel neznám název ani další podrobnosti

 

Na přelomu let 1999 – 2000 se v Brumově pivo vůbec nevařilo. Gerhard a.s. bohužel skončil v konkurzu.

 

Třetím, tentokrát patrně jen nájemníkem, byla Salma CZ s.r.o. (2000-2001) (Kdo však pivovar pronajímal, zatím není objasněné)

Vlastnila i akciová společnost Čibe z Agrokombinátu Slušovice.

Do pivovaru se vrátili bývalí zaměstnanci, kterým nebyl osud pivovaru lhostejný, v čele se zkušeným sládkem.

Než začali vařit, dalo to mnoho práce.

Společnost musela investovat nemalé finanční prostředky do obnovy dodavatelské sítě. Pro nás Valachy začali vařit názvem líbivé pivo: Valach 10%.

Podle mínění usuzuji, že jakost piva byla na vysoké úrovni.

Pivo se začalo objevovat i v několika zlínských hospodách. Byla podepsána i smlouva o dodávání piva do sítě Jednota. Z nepochopitelných důvodů byla Salmě na podzim 2001 vypovězena nájemní smlouva. Není ale známo proč. ,,Nejsme spokojeni s hospodářským vývojem pivovaru″, řekl vlastník.

Asi si mysleli, že pivovar s už třetím vlastníkem/nájemníkem v krátké době a kvalitou piva v minulosti silně kolísavou se rychle uchytí. Z mé strany se jedná o úmyslné uzavření! Byl to poslední pivovar z celého okolí, ne-li ČR, který byl na přímý otop. Představte si tu romantiku… Tady se vůbec nedá pochybovat o jeho historické hodnotě, a to už v té době. 

Pivovar v listopadu 2001 ukončil výrobu.

Areál chátral a trpěl nájezdy zlodějů. Čemuž se vlastně děje dodnes. 

Pivovar patří společnosti ELSEREMO a.s., pod kterou bohužel chátrá dál. Navíc pod jejím vedením došlo i k likvidaci kvasných tanků a mnoha dalších cenných pivovarských technologií, ty by dnes budily obdiv mnoha návštěvníků.

S politováním nevidím ani výhledově změnu k lepšímu. Pokud tedy nedojde ke změně vlastníka.

 

Přitom mohl po minimálních investicích ve výrobě téměř okamžitě pokračovat… 

V roce 2017 přišel pivovar o památkovou ochranu. Byl zapsán před rokem 1989 a tehdy došlo k administrativní chybě, která zavinila jeho vyškrtnutí ze seznamu nemovitých kulturních památek.  Na nápravě a znovu zapsání na seznam nemovitých kulturních památek intenzivně pracuji!

 

V případě dalších dotazů mě neváhejte kontaktovat!